Kultura řešení

 
Proč je chyba rozvojovým nástrojem a důležitost správné zpětné vazby.

 

Chyby jsou nedílnou součástí života a mnohdy se nám zdají jako něco negativního a nežádoucího. Avšak ve skutečnosti jsou chyby neodmyslitelnou součástí učení a osobního rozvoje.

Odpovědností organizací, škol a jednotlivců by mělo být přijímat chyby jako příležitost k růstu a využít je jako nástroj pro rozvoj a zdokonalení.

Ve školách nás za chyby trestají, současný systém školství je nastavený tak, že nás vede ke strachu z chyb. Děti jsou často trestány za chyby a vedeny k tomu, aby se vyhýbaly jakémukoli neúspěchu. Tento přístup má však negativní důsledky z psychologického hlediska. Například, pokud student udělá chybu při vypracování úkolu je potrestán snížením známky. Dost často učitelé také rádi rozebírají chyby jednotlivce před ostatními spolužáky, za následek máme posměch od vrstevníků, šikanu, psychické problémy u dětí.

Dospívající se v podobném prostředí učí, že chyby jsou nepřijatelné a že svou chybou vyvolávají negativní reakce u autority, jako je učitel. Následkem zase je vznik strachu z neúspěchu, nedostatek sebevědomí a snížení motivace k novým výzvám. Děti se mohou cítit pod tlakem, že musí být vždy dokonalé a nemohou si dovolit udělat chybu. To může vést k úzkosti, stresu a přílišnému zaměření na výsledek namísto procesu učení.

Dospívající, kteří vyrůstají v prostředí, kde se vyhýbání chybám a trestání za ně je běžné, se mohou potýkat s různými problémy v dospělosti. Mnozí mají tendenci se vyhýbat riziku a novým výzvám, protože mají strach z neúspěchu a negativního hodnocení. Mohou se také potýkat se sníženým sebevědomím a nedostatkem důvěry ve své schopnosti. Bezpochybně toto nemůže mít pozitivní dopad na jejich růst v zaměstnání a osobní spokojenost.

Většina české společnosti je v menší či větší míře poznamenaná zastaralým školským systémem, výchovou a dalšími faktory, které se v dospělém životě promítají také do našeho pracovního života.

 Ve společnosti, ve které pracuji se snažíme aktivně řešit tyto negativní dopady, abychom vytvořili prostředí, ve kterém je spolupráce a práce pro všechny příjemnější a efektivnější.

Vymyslet a implementovat koncept kultury řešení, která zahrnuje správný postoj k chybám a naučí nás nebát se zpětné vazby byl nápad našeho pana ředitele Daniela Pribana. Za to jsem mu velmi vděčná, protože i mě to takřka změnilo život.

Stálo nás to rok práce a je neustále na čem pracovat, zlepšovat se a jít příkladem!

Co je tedy Kultura řešení?

Místo toho, aby se chyby přehlížely nebo utajovaly, by měly být aktivně řešeny a používány jako příležitost k inovaci, růstu a rozvoji.

Uvedu zde několik příkladů, jak chyby přispěly k významnému rozvoji:

•          Edisonův případ s vynálezem žárovky: Thomas Edison pravděpodobně provedl na 1000 neúspěšných pokusů, než konečně vynalezl funkční žárovku. Namísto toho, aby se vzdal po prvním neúspěchu, se z chyb učil a postupně se posouval blíže k úspěchu.
•      Apple a neúspěch produktu Newton: Apple se v roce 1993 pokusil o uvedení osobního digitálního asistenta Newton. Produkt však selhal kvůli technickým problémům a špatné zpětné vazbě uživatelů. Apple se z této chyby poučil a později vyvinul úspěšnější produkty, jako je iPhone a iPad.
•      Úspěchy vědeckého výzkumu: Vědci často experimentují, testují hypotézy a vystavují se možným chybám. Avšak právě tato otevřenost k chybám a schopnost se z nich poučit je hnací silou vědeckého pokroku.

Nejprve je potřeba se zaměřit na změnu postoje a reakce na chybu. První reakci ze strany chybujícího je samozřejmě strach. Ten strach je většinou z reakce další osoby. Proto jsme se nejprve zaměřili na práci s naším manažerským týmem. Učili jsme se, jak na chybu reagovat, jak správně podat zpětnou vazbu, aby nebyla devastující, a naopak přispěla k rozvoji, zlepšení situace a zamezila dalším chybám. Učili jsme se chyby rozpoznávat, analyzovat a pracovat na nastavení preventivních opatření.

V rámci této problematiky je zpětná vazba velmi silný a důležitý nástroj, který jsme se učili používat napříč celou firmou a na všech úrovních.

V české společnosti se zpětná vazba často podává a přijímá špatně. Existuje několik důvodů, proč je to tak. Zaprvé, v naší kultuře je často přítomná obava z konfliktu a nepříjemného střetu. Lidé se bojí, že podání zpětné vazby může vyvolat negativní reakci nebo ovlivnit vztahy s druhými. To může vést k vyhýbání se podávání konstruktivní kritiky a nechání chyb bez opravy.

Správná zpětná vazba by měla být založena na několika zásadách:

1.          Měla by být konkrétní a specifická. Namísto obecných a nejasných výroků by měla jasně identifikovat konkrétní aspekty, které je třeba zlepšit nebo na které je třeba se zaměřit,
2.          Měla by být objektivní a neosobní. Zpětná vazba by se měla soustředit na konkrétní chování nebo výkon, nikoli na osobnost či charakter jednotlivce.
3.          Další důležitou zásadou je podávání zpětné vazby ve správný čas a na správném místě. Pokud přijde kolega s tím, že udělal opakovaně stejnou chybu a v nás to vyvolá emoce, měli bychom na podání zpětné vazby zvolit jiný čas a místo, kde kolegovi zpětnou vazbu podáme konstruktivně bez zbytečných emocí a bez přítomností dalších kolegů, abychom zabránili možným negativním dopadům.
4.          Zároveň je důležité, aby byla zpětná vazba vyvážená. Kladné aspekty by měly být oceněny a negativní aspekty zlepšeny, aniž by jedna strana převažovala nad druhou.

Kultura řešení je klíčovým faktorem pro úspěšné zvládání chyb a poskytování zpětné vazby. Tato kultura by měla podporovat otevřenost, vzájemnou důvěru a respekt mezi lidmi. Měla by vytvářet prostor pro učení se z chyb a jejich sdílení jako příležitost pro růst a zdokonalení. Správné pochopení a kultury řešení má mnoho přínosů jak v soukromém životě, tak v pracovním prostředí. Zde je několik hlavních výhod:

•  Osobní růst a rozvoj: Správně nastavená kultura řešení umožňuje jednotlivcům identifikovat své slabé stránky, rozvíjet své dovednosti a zlepšovat se. Chyby jsou vnímány jako příležitosti k učení a růstu, což podporuje osobní rozvoj a sebeuvědomění.
• Přispívá také k vytváření pracovního prostředí, ve kterém se zaměstnanci cítí povzbuzováni k inovacím a nebojí se experimentovat. Tím se podporuje tvořivost a produktivita v týmu.
•  Podporuje otevřenou komunikaci mezi lidmi. Lidé se naučí poslouchat, respektovat názory druhých a efektivně vyjádřit své myšlenky a pocity.
•   Přispívá k budování zdravých vztahů mezi lidmi. Otevřenost, důvěra a respekt jsou základem silných týmů a osobních vztahů. Lidé se cítí slyšeni, podporováni a vzájemně motivováni k dosažení společných cílů.
• Snižuje se úroveň stresu a zvyšuje se pocity sebeúcty. Lidé se cítí více jistí ve svých schopnostech a mají větší odolnost vůči neúspěchům. To má pozitivní vliv na duševní zdraví a celkovou pohodu.

Ve společnosti, která oceňuje rozvoj a kulturu řešení, se lidé nebojí chyb a neúspěchů, ale vnímají je jako příležitost k učení a růstu. Jsou motivováni zkoušet nové přístupy, inovovat a hledat efektivnější řešení. Tím se vytváří dynamické prostředí, které podporuje kontinuální zlepšování a konkurenceschopnost. Zaměstnanci se cítí podporováni a oceněni za své příspěvky, což zvyšuje jejich angažovanost, loajalitu a produktivitu.

V soukromém životě má správné podávání zpětné vazby také významný vliv. Umožňuje nám rozvíjet se a navazovat zdravé a obohacující vztahy s lidmi kolem nás. Otevřenost ke zpětné vazbě nám umožňuje lépe porozumět svým potřebám, zlepšit komunikaci s partnerem, rodinou nebo přáteli a nalézt efektivní řešení případných konfliktů.